Probíhá test

Vlastník činí účinná opatření k zabránění škod působených zvěří. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku i nájemce honebního pozemku. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří jsou určitým způsobem omezená.

Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů26) ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

Uživatel honitby činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající uživateli hjonitby provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné.

neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě malé.

loví zvěř nebo ryby v hodnotě značné nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby v hodnotě značné.

Při společném lovu je stanoven pro prvních pět střelců a pro každých dalších i započatých deset střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu, pro druh zvěře, který má být loven.

Při společném lovu je stanoven pro první tři střelce a pro každých dalších i započatých deset střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu, pro druh zvěře, který má být loven.

Při společném lovu je stanoven pro první tři střelce a pro každých dalších i započatých pět střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu.

vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov orgán státní správy myslivosti. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.

vyžaduje-li zájem honebního společenstva, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, valná hromada honebního společenstva povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov valná hromada honebního společenstva. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.

vyžaduje-li zájem nájemce honitby, nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, členská schůze mysliveckého spolku povolí příslušnou úpravu stavu zvěře. Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov valná hromada honebního společenstva. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.

Každý kus ulovené zvěře musí být označen lístkem o původu zvěře. Plomba se nesnímatelným způsobem připevní za Achillovu šlachu na libovolné zadní končetině.

Každý kus nalezené i nezužitkovatelné zvěře spárkaté musí být označen plombou a musí být vystaven průkaz o původu zvěře. Plomba připevní za Achillovu šlachu na pravé přední končetině ulovené spárkaté zvěře. V případě neuskutečnitelnosti takového připevnění se plomba připevní za některé žebro.

Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu. Plomba se nesnímatelným způsobem (zatažením na nejzazší místo) připevní za Achillovu šlachu na libovolné zadní končetině ulovené nebo jinak usmrcené nebo nalezené zužitkovatelné spárkaté zvěře. V případě neuskutečnitelnosti takového připevnění se plomba připevní za některé žebro hrudního koše spárkaté zvěře. Pro označení spárkaté zvěře lze využít pouze plomby a lístky o původu zvěře vydané příslušným orgánem státní správy myslivosti.

nehonebními pozemky - pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,

nehonebními pozemky jsou - zemědělské nebo lesní pozemky mimo zastavěné území, dále sady, zahrady a školky i když nejsou řádně ohrazené, letiště s nezpevněnými plochami, pozemky sloužící k  chovu zvěře v oborách,

nehonebními pozemky jsou – pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím valné hromady honebního společenstva, sady, zahrady a školky, které majitel za nehonební prohlásil, náměstí, návsi a ulice v intravilánu obce.

Uživatel honitby je povinen na každých 200 ha navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh se předkládá do 20 dnů od uzavření nájemní smlouvy.

Uživatel honitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže; v případě užívání honitby na vlastní účet se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby. Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let; opakované ustanovení je možné.

Držitel honitby je povinen pro každých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže.

daněk skvrnitý - daněk a daněla od 16. srpna do 31. prosince a daňče od 16. srpna do 31. března. S výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 zákona o myslivosti, kde je stanoveno, že celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy. Od 1. ledna 2020 do 31. ledna 2025 je doba lovu stanovena odchylně, loví se - daněk od 1. července do 31. ledna a daněla od 1. srpna do 31. ledna (§ 2 odst. 1 - v oboře lze lovit celoročně druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy), zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince.

daněk skvrnitý - daněk a daněla a daňče od 16. srpna do 31. prosince S výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, kde je stanoveno, že celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.

daněk skvrnitý - daněk od 16. srpna do 31. prosince a daněla a daňče od 16. srpna do 31. března. S výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 zákona o myslivosti, kde je stanoveno, že celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.

od 1. listopadu do konce března

od 1. listopadu do konce února. V oblastech chovu tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní lze celoročně lovit kunu lesní a kunu skalní

lze celoročně lovit

zvěří se podle zákona o myslivosti rozumí obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů.
Základní rozdělení:
– zvěř srstnatá
– zvěř pernatá

zvěří se podle zákona o myslivosti rozumí obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů.
Základní rozdělení:
– zvěř užitková:
– srstnatá
– pernatá
– zvěř škodlivá (škodná)
– srstnatá
– pernatá

zvěří se podle zákona o myslivosti rozumí obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů.
Základní rozdělení:
– zvěř, kterou nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů, dále se dělí na:
– savce
– ptáky
– zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem, dále se dělí na:
– savce,
– ptáky

Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa. Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.

Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa. Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést i bez souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. Dohledaná zvěř patří majiteli nebo nájemci pozemku, kde byla zvěř dohledána. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli honitby, který se o ní první přihlásí.

Držitel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti není oprávněn použít loveckého psa. Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny vstupovat bez lovecké zbraně pouze s loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to i bez vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který má povinnost provedení dohledávky umožnit, pokud se o ní dozví. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.

Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.

Za škodu na zvěři odpovídá majitel honebních pozemků. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok myslivecký spolek. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí lhůta 20 dnů od zjištění škody.

Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov drobné zvěře (pytláctví), a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu a vypouštění zvěře z obor a farmových chovů. Na náhradu škody má nárok majitel honebních pozemků. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.

Kdo loví zvěř, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 20 000 000 Kč a za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného.

Každý držitel loveckého lístku, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 25 000 000 Kč a za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost.

Kdo loví zvěř, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 10 000 000 Kč a za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, mohou obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného.

Mezi předpisy patří:
– Nařízení Rady č. 91/3254/EHS, zakazující ve Společenství používání nášlapných pastí a dovoz kožešin a výrobků z určitých druhů živočichů pocházejících ze zemí, kde jsou k odchytu používané nášlapné pasti nebo jiné způsoby, které nejsou v souladu s mezinárodními standardy chytání zvěře do pastí,
– Nařízení Rady č. 97/338/EHS, o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi,
– Směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Mezi předpisy patří
– Nařízení Rady č. 2569/EHS, o zjišťování toxinů v rybách,
– Směrnice Rady č. 369/56/EHS, o ochraně volně žijící zvěři v honitbách,
– Nařízení Rady č. 789/2/EU, o chráněných vodních živočiších a vodním ptactvu.

Mezi předpisy patří
– Nařízení Rady č. 459/96/EU, o chráněných vodních živočiších a vodním ptactvu, jeho lovu a používání léčivých přípravků,
–Směrnice Rady č. 62865/HS/EU, o ochraně přírodních stanovišť ptáků,
– Nařízení Rady č. 9537/EHS/2, zakazující ve společenství lov zvířat nestandardním způsobem.

Uživatel honitby je povinen držet lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. V honitbě se používají lovečtí psi, kteří složili zkoušky z těchto výkonů:
– přinesení usmrcené nebo postřelené zraněné drobné zvěře,
– vyhledávání spárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 45 cm,
– dohledání usmrcené nebo postřelené spárkaté zvěře,
– nebo norování.

Uživatel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou. V honitbě se používají lovečtí psi, kteří složili zkoušky z těchto výkonů:
– vyhledávání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře,
– vyhledávání spárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 55 cm,
– dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře, nebo norování.

Držitel honitby je povinen držet lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého uznaného plemene, který složil zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené orgánem státní správy myslivosti je veřejnou listinou. V honitbě se používají lovečtí psi, kteří složili zkoušky z těchto výkonů:
– vyhledávání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře,
– vyháněním spárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 55 cm,
– dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře.

VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství č . 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů

VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství č. 33/1951 Sb. , o době lovu zvěře spárkaté a zajíců

VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 77/1961 Sb., o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře, ve znění pozdějších předpisů

Doba lovu zajíce polního odchytem je od 1. listopadu do 31. ledna. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. listopadu do 31. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. února do 31. března.

Doba lovu zajíce polního odchytem je od 1. ledna do konce února. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 15. ledna do 1. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. ledna do 31. března.

Doba lovu zajíce polního odchytem je od 1. ledna do 31. ledna. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. ledna do 31. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. února do 31. března.

od 1. ledna do 31. ledna

od 1. ledna do 31. prosince

od 1. listopadu do konce února

kohout od 1. října do 31. prosince, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, v níž lze lovit bažanta obecného - kohouta i slepici od 16. října do 1. února.

kohout i slepice od 16. října do 31. prosince, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, v níž lze lovit bažanta obecného - kohouta od 16. října do 31. ledna a slepici od 1. října do 31. prosince. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. ledna do 31. března.

kohout od 16. října do 31. prosince, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, v níž lze lovit bažanta obecného - kohouta i slepici od 16. října do 31. ledna. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. ledna do 31. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. února do 31. března. Doba lovu s využitím loveckého dravce je pro bažanta obecného od 1. září do 31. prosince s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit bažanta obecného s využitím loveckého dravce od 1. září do 31. ledna. Na stejném honebním pozemku lze lovit bažanta obecného pouze dvakrát v roce. Omezení se nevztahuje na lov bažanta obecného loveckými dravci a na lov bažanta obecného v bažantnicích.

zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů

vyhláška č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění pozdějších předpisů